Kolektiv roku – „Dětmarovice“: Elektrárny mají svá specifika | EXCON

Určujeme trendy
V komplexní realizaci
ocelových konstrukcí

Kolektiv roku – „Dětmarovice“: Elektrárny mají svá specifika

Kolektivem roku ve společnosti EXCON, a.s., se stala parta, která nesla název „Dětmarovice“. Tvořili ji (na snímku zleva) Ing. Aleš Zemánek, Ing. Tomáš Petruška a Pavel Hrabec. Ocenění získali právem. To proto, že měsíce a měsíce pracovali na náročné zakázce pro Elektrárnu Dětmarovice a.s. – součást Skupiny ČEZ. Konkrétně šlo o opravu absorbéru této severomoravské uhelné elektrárny. Tým vedl Aleš Zemánek, kterého jsme vyzpovídali a díky jeho upřímnosti zažili i trochu legrace.

Když se sestavují týmy pro konkrétní zakázku, jakým klíčem se to řeší?

Pro odpověď na tuto otázku je potřeba se vrátit do roku 2018. Tehdy EXCON v Dětmarovicích realizoval dvě náročné akce. Šlo o statické posouzení konstrukcí po požáru v součinnosti s demolicí absorbéru č. 1 (ABS1) a ke konci roku o provedení bypassu kouřovodů s požadavkem na nutnost propojení funkčního absorbéru č. 2 (ABS2) a průduchu komínu č. 1. Ten v roce 2017 prošel celkovou rekonstrukcí a umožnil mokrým spalinám proudit do průduchu č. 1 komínu, na což však druhý průduch nebyl technologicky připraven.

S ohledem na novou vizí („NÁVRH + VÝROBA + MONTÁŽ“) chtělo vedení společnosti EXCON posílit obchodně-realizační tým na Moravě. Této role jsem se od března 2018 osobně zhostil. Spolupráce s EXCON pro mě nebyla nic nového, protože v mém předchozím zaměstnání jsem se podílel se specialisty EXCONu od poloviny 90. let na zakázkách, které získaly několik významných ocenění. Šlo například o hangár v Ostravě-Mošnově, rekonverzi plynojemu na multifunkční aulu Gong či vyhlídku s kavárnou Bolt Tower v Dolní oblasti Vítkovice. Se vzrůstem aktivit naší firmy na Moravě souviselo potřebné doplnění týmu - o Tomáše Petrušku (koncem roku 2018) a Pavla Hrabce (začátkem roku 2019). V tomto tříčlenném obsazení byla i stavba v Dětmarovicích koordinována a realizována, samozřejmě s využitím dalších kapacit EXCONu a vybraných subdodavatelů.

Co vše bylo předmětem činností EXCON v Dětmarovicích?

Zakázka zahrnovala generální rekonstrukci absorbéru č. 2 (ABS2). K tomu bylo přistoupeno po několika letech, kdy byl ABS2 nepřetržitě v provozu a po celou dobu byl vystaven působení agresivních spalin. Po požáru ABS1 v roce 2017 pak vysoké teploty poškodily vnitřní nátěry (liningy) v ABS2.

Rekonstrukce spočívala v kompletní obnově celistvosti ocelového tělesa, nosných ztužujících prvků ABS2 a nahrazení konstrukcí, které vlivem agresivity prostředí již staticky nevyhověly nebo jejich poškození byl natolik zásadní, že je bylo nutno vyměnit. Před zahájením prací musely být všechny vnitřní konstrukce přístupné, a proto bylo uvnitř vybudováno prostorové lešení. Následně bylo potřeba vyčistit celý prostor od usazenin vápence, které na dně a na stěnách dosahovaly délky několika desítek centimetrů. Trochu jsme si tak připadali jako v krápníkové jeskyni. :) 

Současně bylo potřeba z prostoru ABS2 odstranit (z důvodu eliminace vzniku požáru) všechny hořlavé technologie a materiály, které nebylo možné dokonale zakrýt. I když jsme před realizací prací věděli, že se jedná o rekonstrukci, asi největším problémem byly chemické sloučeniny, které se vytrvale držely na stěnách ABS2 a znemožňovaly aplikaci liningu na vnitřní povrchy. Reálný tvar ocelové konstrukce navíc neodpovídal dostupné dokumentaci a nové konstrukce musely být na místě upravovány a „dopasovávány“.

Zajímal by mě ten úplný začátek, čili ještě fáze příprav. Co bylo potřeba udělat před zahájením samotné rekonstrukce?

Realizace začala v březnu 2019 fyzickým zaměřením tělesa ABS2 z vnější strany. Vstup do vnitřku ABS2 nebyl možný, protože elektrárna pracovala na plný výkon a druhý ABS1 byl po požáru vyřazen z provozu, takže odstavení nebylo možné ani na jeden den pro provedení zaměření. Na základě tohoto vnějšího zaměření probíhalo zpracování výrobní dokumentace největšího a nejtěžšího dílce z celé opravy tzv. „Outletu“, což je část spalinovodu, kterou proudí spaliny z ABS2 do kouřovodu.  Probíhalo tedy zpracování výrobní dokumentace a předvýroba dílců „Outletu“ a čekalo se na odstavení ABS2 z provozu, abychom mohli zahájit demontážní a montážní práce.

Již jste to částečně naznačil… Z jakých podkladů jste vycházeli při projektování a vlastní realizaci?

Jako podklad k výběrovému řízení jsme dostali od investora původní dokumentaci z roku 1996, což ovšem představovalo pouze skeny výkresů, žádné výkresy dwg. Vše tak bylo nutné překreslit. Dalšími podklady byly zprávy z periodických prohlídek investora a měření, které jsme si sami provedli na stavbě. Teprve ve fázi předmontáže Outletu jsme mohli aplikovat námi běžně používané postupy, jako je porovnání 3D zaměření vyrobeného dílce geodety a porovnání s naší 3D dokumentací.

Jsou zakázky pro energetiku v něčem jiné, než mosty, lávky nebo stavby občanské vybavenosti?

Zakázka byla specifická v mnoha ohledech. Především se jedná o rekonstrukci a to nikdy nevíte, co vás kde překvapí… Pracovat musíme s tím, že máme stanoven jednoznačný termín „od-do“ a s případným nedodržením termínu dokončení ABS2 by souviselo to, že by nemohla pracovat celá elektrárna, protože by nesplňovala ekologické limity na vypouštění škodlivin do ovzduší.

Kritickým okamžikem pak byla aplikace liningu, resp. příprava povrchu pro jeho aplikaci, kdy stěny omýváte jednou, dvakrát, třikrát … A přitom hodnoty solí na povrchu stále neumožňují splnění aplikačních hodnot požadovaných dodavatelem nátěrových hmot. Do toho shora doslova „sněží“ usazeniny z částí mimo ABS2, které opětovně kontaminují povrch. Současně se změnami teplot docházelo k různému proudění vzduchu v ABS2, a to oběma směry. Jednou byl tah realizován do 270 metrů vysokého komínu a jindy se proudění otočilo na opačnou stranu a opětovně došlo ke kontaminaci povrchu…

Se všemi těmito nástrahami jsme se společně s naším subdodavatelem, firmou Corrotech Engineering., úspěšně „prokousali“ a dosáhli provedení povrchových ochran v kvalitě, kterou zákazník očekával.    

Děkujeme za rozhovor.

Na snímcích můžete vidět:

Kolektiv roku - na snímku zleva Ing. Aleš Zemánek, Ing. Tomáš Petruška a Pavel Hrabec

Montáž „Outletu“ pomocí jeřábu LTM 1500 do pozice

Při práci na projektu jsme se museli často sami chopit nářadí a „makat“. Na snímku Ing. Aleš Zemánek při kontrole tloušťky zkorodované stěny kouřovodu před jeho demontáží

Občas museli přijet na pomoc i „Pražáci“, konkrétně pak technický ředitel Ing. Miloslav Lukeš (vpravo) a projektant Ing. Milan Skoumal (vlevo) při montáži bypassu 

 

VOLNO JEN K PORODU SYNA

Ze zveřejněného rozhovoru je patrné, že rozsah prací byl obrovský. Dětmarovická elektrárna se stala doslova druhým domovem našich kolegů… Ale nejen prací je člověk živ, proto jsme Kolektiv roku „Dětmarovice“ na konec našeho povídání požádali o pár vět od každého člena týmu (nejen o práci)

Ing. Aleš Zemánek - manažer pro obchod a realizace staveb

"Pro mě osobně to byla, po téměř dvouletém působení na výstavbě elektrárny v Polsku, možnost být alespoň částečně doma. Musím však přiznat, že mé plány na dokončení drobných stavebních úprav mého rodinného domu stále zůstávají v rovině plánů. Oproti termínům v zaměstnání, které se na 100 % plní, doma mi to trochu pokulhává. Na druhou stranu si alespoň v létě najdu čas na cykloturistiku. V zimě pak patří k příjemné tradici pár dní lyžování v Alpách. Doufám, že tomu tak bude i (přes probíhající pandemickou krizi) v letošní zimní sezóně…"

Ing. Tomáš Petruška – vedoucí projektu/stavbyvedoucí

"Práci v elektrárně Dětmarovice jsem si osahal hned při mém nástupu do EXCONu (zmíněno v úvodu rozhovoru v rámci projektu „Bypass kouřovodů“). Dá se říci, že od té chvíle jsem v elektrárně strávil již více než rok života. Po mém předchozím dvouletém působení u bývalého zaměstnavatele na zahraničních projektech v Bulharsku a Polsku bylo příjemnou změnou, že jsem mohl každou noc usínat doma. Nicméně plány na aktivní sportování nebo na rekonstrukci domu jsem z důvodů velké časové náročnosti tohoto projektu musel odložit. Jedna květnová sobotní pracovní směna se mi vryla do paměti asi navždy, a sice když jsem odjížděl z elektrárny rovnou do porodnice přivítat na svět mého syna." :) 

Pavel Hrabec – vedoucí projektu/stavbyvedoucí

"Po několikaleté práci „za stolem“ v kanceláři byl návrat na stavbu příjemnou změnou s rozmanitou zkušeností."